14. a 15. semestr Tisk E-mail
hvezdar.jpgVESMÍR NA INTERNETU
regionální středisko UNIVERZITY 3. VĚKU (U3V) MFF UK v Onšově
školní rok 2008/2009

Garant kurzu: Prof. RNDr. Petr Harmanec, DrSc.

Zimní semestr


15.  9.  Mgr. Michal Švanda, PhD: Naše Slunce
22.  9.  Exkurze na ondřejovskou observatoř (Průvodci P. Harmanec a M. Švanda)
  6.10.  Mgr. Miroslav Brož, PhD: Planety komety a vznik sluneční soustavy
20.10.  Exkurze na petřínskou hvězdárnu a do planetária
10.11.  Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc.: Dopady kosmických těles na Zemi, planety a měsíce
24.11.  Prof. RNDr. Petr Harmanec, DrSc.: Stavba a vývoj hvězd
  1.12.  Mgr. Marie Hrudková: Planety u cizích sluncí
15.12. Prof. RNDr. Petr Harmanec, DrSc.: Proměnné hvězdy a dvojhvězdy


Večerní pozorování

V případě jasné oblohy budou k dispozici dalekohledy - Binar (průměr objektivu 100 mm,
zvětšení 25x) a případně Maksutov (průměr zrcadla 180 mm, zvětšení až 150x podle použitého okuláru).

Pro orientaci na obloze dostanou registrovaní účastníci kurzu otočné mapy oblohy.

Uskutečňuje se v rámci přípravy účasti Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze na projektu asociace U3V ČR na rok 2009 :Rozvoj aregionální růst U3V v ČR.

Přihlášky účastníků je třeba vyplněné dodat do 30.září 2008.

Letní semestr

16. 2.
  2. 3.
16. 3.
30. 3.
  6. 4.
20. 4.
  4. 5.
18. 5.


Astronomická navigace
Měření zeměpisné šířky - výška polárky nad obzorem, polední výška slunce. Přístroje - námořní astroláb, Hadleyův sextant. Slavné námořní katastrofy způsobené chybnou navigací. Jak piráti využívali toho, že námořníkům chyběla spolehlivá metoda určování zeměpisných délek. Astronomické určování zeměpisných délek - metoda lunárních distancí(Johann Werner) zákryty a zatmění Jupiterových měsíců Galileo Galilei), zákryta hvězd měsícem. Moderní metody - rádiové vysílání přesného času, systém GPS.

Rozvoj mořeplavby a boj o kolonie
Zakládání státních vědeckých společností a námořních hvězdáren v 17.století. Ludvík XIV. a pařížská hvězdárna, vynález kyvadlových hodin a měření rychlosti světla. Francouzská revoluce a zavedení délkové jednotky "metr". Hvězdárna v Greenwichi a čtyřlístek významných anglických učenců - Isaac Newton, Edmund Halley, Christopher Wren, Robert Hooke. Historie vynálezu lodního chronometru - John Harrison - a následná anglická nadvláda v mořeplavbě.

Astronomie v pražském Klementinu
Josef Stepling, jezuita, osvícenec a zakladatel klementinské hvězdárny (1751). Antonín Strnad  a počátky pravidelných meteorologických pozorování v Klementinu (1775). Alois Martin David, jeho měření zeměpisných souřadnic významných míst Království českého a mapa z roku 1819. Objev periodických návratů komet a jejich souvislost s meteorologickými roji, Wilhelm von Biela, Josef Morstad a František Ignác Halaška.

Sluneční hodiny a orloje
Základy gnómoniky - nauky o stavbě a funkci slunečních hodin. Antické gnómony v Římě. Systémy počítání času - staročeský resp. italský (od západu Slunce předešlého dne), německý resp. poloorlojní (od půlnoci 2 x 12 hodin), babylónský(od východu Slunce).
Katalog českých, moravských a slovenských slunečních hodin na internetu. Co ukazuje pražský orloj z r.1410 - čas (poloorlojní, staročeský a planetní - pro astrologii), polohu Slunce, Měsíce a zvířetníkových znamení na obloze, čas západu a východu Slunce, fáze Měsíce. Italské a francouzské orloje - Padova, Benátky, Strasburg, Orloje v pobaltských městech německé Hansy - Lubeck, Rostock, Lund, Stendal, Stralsund.


Astronomie a architektura
Astronomická orientace staveb, Stonehenge, gotické katedrály, Valdštejnův Jičín. Astronomická a astrologická symbolika ve výzdobě staveb, Karlův most, Valdštejnský palác. Rudolfínská Praha,Tycho Brahe a zámek v Benátkách nad Jizerou. Hvězdná mapa antického chrámu v Dendeře, vývoj výtvarné podoby hvězdných map - hvězdný glóbus ve vile Farnese, Al Sufího atlas (1370, Strahovský klášter), mapy Albrechta Durera (cca 1500), atlasy Bayerův (1608) a Heveliův (1680). Architektura a architekti významných světových a domácích hvězdáren - renesanční hvězdárny Tychona Brahe Uraniborg a Stjerneborg na ostrově Hven, klasicistní aténská washingtonská, Vídeň, Ondřejov, funkcionalistická Einsteinova věž v Postupimi.

Astronomie v Čechách na přelomu 19. a 20.století
Bratři Fričové, Jan Neruda, Vojtěch Šafařík a založení hvězdárny v Ondřejově. Astronomické ústavy po jazykovém rozdělení pražské univerzity (1882): Český ústav - zakladatel August Seydler, jeho přátelství s T.G.Masarykem a příspěvek ve sporu o pravost rukopisů královédvorského a zelenohorského. Německý ústav - ředitel Ladislav Weinek, jeho kontakty s americkými astronomy a první fotografický atlas Měsíce. Pražský pobyt Alberta Einsteina a počatky obecné teorie relativity.

Astronomie a hudba
Harmonie sfér - Pythagoras, Kepler. John Dowland, renesanční skladatel na dánském a anglickém královském dvoře. Kramářská píseň o pádu meteoritu Odrance v r.1619. William Herschel, hudebník, skladatel a astronom na anglickém královském dvoře, objevitel planety Uran (1781). Gustav Holst (1874 - 1934) "Planety". Současné hudba - píseň o Dopplerově jevu, John Williams - hudba k filmu "Hvězdné války".

Christian Doppler
Životní osudy Ch. Dopplera (1803 - 1853), profesora pražské polytechniky a pozdějšího zakladatele a prvního ředitele Fyzikálního ústavu ve Vídni. V přednášce "O barvě světla dvojhvězd" dne 25. května 1842 ve Vlasteneckém sále Karolína Doppler prvně představil veřejnosti jev, který dnes nese jeho jméno. Stručně řečeno jde o změnu kmitočtu vlnění, kterou zaznamená pozorovatel, jestliže se bude vzhledem ke zdroji vln pohybovat (anebo zdroj vzhledem k pozorovateli). Dopplerův jev známe z každodenní zkušenosti - projíždějící auto vydává vyšší zvuk než když nás míjí a pak odjíždí. Tento jev je nejen základem celé astrofyziky, ale má množství aplikací v dalších vědách, v technice, medicíně, dopravě atd.

Exkurze
Klementinská hvězdárna a procházka po astronomických pamětihodnostech Prahy.
 
K POVÍDÁNÍ S NEOBYČEJNÝMI LIDMI,
ZVE SRDEČNĚ VŠECHNY STUDENTY
A OSTATNÍ ZÁJEMCE REKTORÁT UNIVERZITY